nejdřív můžu, potom musím.

17. července 2018 v 15:58 | Patrik
V životě si někdy nevědomky svá "můžu" měníme na "musím". Nejnovější téma týdne u mě na blogu.


Nikdy v životě mě nenapadlo, že budu studovat vysokou. Opravdu nikdy. Dodnes si pamatuji, jak jsem na prvním stupni základky prohlašoval, že budu kuchařem. Vlastně ani nevím, jak mě to napadlo. Teda vlastně vím. Totiž, všichni kolem mě už dávno věděli, čím jednou chtějí být. Jenom já jsem vůbec netušil. A tak jsem si prostě vymyslel, že budu kuchař. Co na tom, že jsem do té doby vlastně nikdy nic neuvařil.

Když jsem z venkovské školy přešel do městské, radši jsem neříkal nic. Přiznal jsem, že fakt vůbec nevím. Že nevím, čím chci v životě být, a že ani nevím, kam na střední bych chtěl jít. Během druhého stupně ve mně nějak vykrystalizoval pocit, že bych chtěl být učitelem. A protože mi tehdy šla čeština - učitelem češtiny. A mělo to vlastně logiku - vždyť jsem si ještě ve svých 10 let hrál na školu. Neskutečně mě bavilo psát hromadu fiktivních testů jenom proto, abych je pak mohl opravovat a rozdávat známky :D To by mě na povolání učitele fakt bavilo.

Přestože jsem nebyl nijak zvlášť nadané dítě, rozhodl jsem se, že se budu hlásit na gympl. Asi pod vlivem svých spolužáků, neboť snad polovina třídy tam chtěla taky. A taky pod vidinou, že si tu volbu povolání ještě o čtyři roky odsunu. Přeci jenom, zvolte si v 15 letech uvážlivě povolání, které budete vykonávat pozbytek svého život. A taky mi přišlo, že chci-li být učitelem, gympl je slušný a logický základ.

Přesně v té době se mé "můžu" změnilo na "musím." Totiž, abyste pochopili. Vejšku dnes může studovat vlastně každý. Má-li k tomu alespoň nějaké předpoklady a taky pokud si to jeho rodiče mohou dovolit, samozřejmě. O gymplu se ale říká, že je to vlastně příprava na vejšku, a tak nějak se od vás očekává, že na tu vejšku prostě půjdete. Vy tam s tím pocitem možná i nastoupíme. Přeci, čtyři roky jsou dlouuhá doba. Bohužel, za ty čtyři roky se toho ve vás může tolik změnit, že prostě ve studiu už pokračovat chtít nebudete. A tehdy vlastně zjistíte, že se počáteční "můžu" změnilo na "musím." Přeci jenom, kdo bude chtít zaměstnat obyčejného gympláka?

A jak to tak bývá, čtyři roky na volbu povolání mi byly fakt málo. Ani v maturitním ročníku jsem vlastně tak úplně nevěděl, co bych chtěl pozbytek svého života dělat. A ještě ke všemu jsem si na sebe tak trochu ušil bič. Zatímco mí vrstevníci, kteří po základce chodili na učňák, mohli už vesele do pracovního procesu, já to tak neměl. Já přeci musel na vejšku. Samozřejmě jsem mohl jít makat taky, ale přeci jenom, ty roky dřiny na gymplu by pak přišly naprosto vniveč. A taky, kdo by chtěl obyčejného gympláka, který "umí od všeho něco a nic pořádně."

Vlastně v jednom mi ty čtyři roky na gymplu pomohly. Pochopil jsem, že jsem člověk humanitní, a tak bych se měl v budoucnu věnovat oborům tohoto odvětví. Žádná matika, žádná fyzika a žádná chemie. Nějak si nevzpomínám, podle čeho jsem před rokem vybíral školy a obory, kam se budu hlásit. Odjakživa mě bavilo psát, a tak jsem se rozhodně chtěl přihlásit na žurnalistiku. Ale zároveň jsem věděl, že uplatnit se v tomhle oboru je docela náročný, a tak jsem si k tomu chtěl zvolit ještě jeden předmět. Už vůbec netuším, proč jsem se rozhodl pro sociologii a politologii. Politologii bych snad ještě pochopil, politika mě zajímala vždy. Ale sociologii? To sakra fakt netuším.

Naštěstí jsem se před oním rokem rozhodl alespoň trochu soudně. A nastoupil studium žurnalistiky a politologie. Když dnes mluvím s kamarády, kteří sociologii studují, jsem rád, že jsem nezvolil ji.

Přemýšlím, co jsem tím vlastně chtěl říct. Možná, to co stálo v úvodu. V životě si nevědomky "můžu" měníme na "musím." A pak jen prskáme, jak je ten život nanic...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 padesatka padesatka | E-mail | Web | 17. července 2018 v 20:19 | Reagovat

Konec dobrý, všechno dobrý... ;-)
Nebo vlastně začátek...

2 Sacharin Sacharin | E-mail | Web | 18. července 2018 v 11:20 | Reagovat

Měla jsem to podobně, dlouho, dlouho jsem netušila, čím budu. Zařazeno do výběru. :) A máš pravdu, v patnácti je výběr povolání často opravdu brzy...

3 Michelle Rosie Michelle Rosie | Web | 23. července 2018 v 13:39 | Reagovat

Měla jsem to podobné jako ty s tím, že mé okolí mi už od 10 let kladlo na důraz, že bych přece už měla vědět co v životě chci dělat... Dneska se tomu směju, protože je mi 22 let, nastupuji do 3. ročníku VŠ v oboru ergoterapie a stejně nemám tu jistotu, že to chci dělat celý život. Obávám se, že až do důchodu nebudu vlastně vědět, co bych chtěla dělat se svým životem. :D Ale nakonec sis zvolit parádní obor si myslím, docela závidím.. Já chtěla jít na editorku, byla jsem taky na češtinu a psaní miluju dodnes.. ale to mi bylo rozmluveno a jak to tak bývá, 18 letá holka je zkrátka ještě docela ovlivnitelná.. Nelituju toho co studuji, baví mě to, ale nevím, jestli je to něco co chci dělat celý život. Přijde mi to moc definitivní rozhodnutí a ty já nemám moc ráda. :D

4 Michelle Rosie Michelle Rosie | Web | 23. července 2018 v 21:18 | Reagovat

Já teda doufám, že se to všechno změní za 5 let až padne Zeman. Tak jako tak, pokud herci nemůžou dostávat role a zpěváci nemůžou vystupovat na akcích hrazené panem Babišem, tak pravděpodobně odstátnicuji a půjdu se po štěstí podívat někam jinam. I bez toho bych chtěla pracovat minimálně rok v Norsku, je to takový můj sen... a pak se vrátit, ale kdo ví, třeba se někde nakonec chytnu a nevrátím se vůbec. :D Nezlvádnu žít v režimu v jakém vyrůstali rodiče... Podle toho co si zakusila moje rodina bych tady prostě být nemohla. :D A trochu se bojím, že když herci nemůžou hrát kvůli svobodě slova ve filmu, takže je něco dost špatně.

5 Michelle Rosie Michelle Rosie | Web | 23. července 2018 v 21:19 | Reagovat

Ooo, ano. Plastová brčka na jedno použití by se omezit dala. :D Já vlastně brčka nepoužívám žádná.. :D Do baru nechodím a domu si je nekupuji. :D

6 zamotana zamotana | Web | 24. července 2018 v 13:27 | Reagovat

Je to pravda. Taky jsem si v patnácti řekla, že nevím, co chci dělat, tak přece můžu jít na gympl, ať rozhodnutí oddálím. A třeba přijdu na to, co by mi vyhovovalo. Teď jsem za polovinou studia a nikam jsem se neposunula, ani s rozhodnutím, ani se znalostmi. Připadá mi, že nejsem dobrá skoro v žádném předmětu a budoucnost si nedovedu představit vůbec. Ale na vysokou prostě budu muset jít. Budu si muset vybrat. Uvidíme za dva roky. :-D

7 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 25. července 2018 v 10:12 | Reagovat

Teta měla gympl. Na VŠ nešla, začala dělat kuchařku a vaří dodneška, trochu obráceně :D  Ale jo, v patnácti vědět co dál se moc nedá a gympl je... v jistém ohledu osvobozující, protože se pak dá zamířit kamkoli, a v jistém velice svazující, protože bez VŠ je to jen prodloužená základka. Ale nikdo by se na to neměl dívat tak, že "roky školy by přišly vniveč". Protože no tak by přišly, to není žádná cena za to, že najde něco lepšího, co ho opravdu bude bavit, a nebude se plácat ve špatném výběru.

8 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 29. července 2018 v 13:13 | Reagovat

Já měla tak nějak zhruba od šestnácti-sedmnácti jasno v jakém oboru se chci pohybovat. A předtím jsem měla jasno v tom čemu se chci zase vyhnout :D Takže sem asi spokojená a byla jsem spokojená. A tak tomu moc nerozumím, lidé kteří mají jasný nějaký cíl (aspoň okruh cílů) jsou buď velice nadaní ambiciózní lidé nebo jsou exoti asi tak trochu jako já. Je to divný :D

9 Snílek Snílek | E-mail | Web | 3. srpna 2018 v 22:21 | Reagovat

tak já věděla asi od 11ti, že chci učit a v podstatě si stále za tím snem jdu a vydupávám si ho natruc celé své rodině... takže tvá zmínka o opravování sešitů - no, poznala jsem se v tom a moc mě potěšila, hihi :D .. jinak smekám před tvým zápalem pro politologii a přeji mnoho úspěchů při studiu i v životě :-)

10 ruskyplamenak ruskyplamenak | Web | 4. srpna 2018 v 14:48 | Reagovat

Já zase na vysokou celou dobu chtěla. Ale musela jsme po střední hned do zaměstnání, takže jsem se nemusela ani rozmýšlet. Už nad tím ani nepřemýšlím. Prostě pracuju a jsem :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama