Záchytný bod|Téma týdne

10. února 2017 v 17:32 | Patrik
Jedno končí, jiné začíná!


Zdravím vás,

po dlouhé době jsem zavítal na hlavní stranu velkého Blogu a kromě několika skutečně lákavých titulků (doporučuji ten o sexuální asistenci pro postižené) jsem narazil také na Téma tohoto týdne.

První, co mě po přečtení tématu napadlo, bylo, že tentokrát jde o poněkud pesimistická slova. Upřímně, dovedu si představit, že se většina pisálků hned začala zamýšlet nad smrtí, a je jedno, jestli úmyslnou nebo přirozenou, jako symbolem onoho konce cesty. Ať tak či onak, slovo konec prostě znamená konec. I kdyby se Donald Trump postavil na hlavu, resp. vydal svůj oblíbený exekutivní příkaz.

Nebyl bych to já, Paťka, kdybych nevztáhl toto téma na svůj aktuální život. Chtě nechtě, i mě v nejbližších dnech a měsících čeká také jeden velký konec. Možná jeden z největších v mém dosavadním životě. Naštěstí nebude tak radikální, takže pojednání o sebevraždě nebo nevyléčitelné nemoci tady dneska nečekejte.

Tím koncem, který mne v posledních týdnech pronásleduje, je maturita. Lépe řečeno, konec mého působení na střední škole. Možná by bylo na místě nazvat ten můj "konec" rozcestím. Jo, to bude ono. Sice se má pouť po gymplu dosáhla pomalu ale jistě konce, ale pouť mým životem snad nikoli. Dosáhl jsem totiž takového středně malého záchytného bodu (původně jsem chtěl napsat bodu G, ale pak jsem si to radši rozmyslel :D). Až doteď jsem měl stále jisté, že mám 1. září kam nastoupit. Věděl jsem, co mne čeká a nemine, tušil jsem, kde přibližně strávím dalších 10 měsíců. Přestože ta léta na gymplu nehodnotím příliš pozitivně, musím uznat, že mne ten "konec" trochu děsí. Mnoho mých vrstevníků to asi tak neřeší, chápu, život jde dál. Pro mě, člověka, který má rád jistotu, je to trochu noční můra. Všechno, co jsem celé roky budoval, tím myšleno postavení ve třídě, přátelství, vztahy s učiteli, to všechno už brzo skončí. A já se opět ocitnu s čistým štítem na počátku něčeho nového. Možná tady za rok budu psát, jak ten přechod ze střední na vejšku byl super, a jak se můj život stal úžasným. Možná ale budu psát články na free Wi-fi v kavárně Sázava, protože na pracáku připojení prostě nemají. Ať už tak, či onak, můj život skromného a středně chytrého studentíka nabere zcela jiný směr a grády. Už nebudu spinkat ve své měkoučké postýlce, už nebudu mít sprchu a hajzlík jenom sám pro sebe.

Prostě a jednoduše, můj konec má dvě strany. Buď bude začátkem něčeho super, nebo něčeho méně super. Ať už to bude jakkoliv, základem je vytřískat z toho co nejvíc :-D! Přestože nám život hází pod nohy jen samé klacky, pokud po něčem opravdu toužíme, je dost velká šance, že toho dosáhneme. Hlavní je výdrž a cíl.

PS: Jo, ty chytrý slova na konci nejsou z mý hlavy. Čtu teď Alchymistu od Paula Coelha :-D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 10. února 2017 v 18:39 | Reagovat

Tak snad bude tvůj nový začátek jen ten nejlepší! :-)

2 Skříteček2 Skříteček2 | E-mail | Web | 11. února 2017 v 14:21 | Reagovat

Jo, tak pod tohle se můžu podepsat. Ta zamlžená budoucnost, jak to se mnou na podzim bude, se mi vůbec nelíbí.

Od Coelha jsem četla Veroniku, moc se mi to líbilo. Na rozdíl od filmu, který jsem viděla už před pár lety a nic si z něj nepamatuji, protože byl ukrutně dlouhý a nudný.

3 Čerf Čerf | E-mail | Web | 11. února 2017 v 19:22 | Reagovat

Ano, maturita se umí tvářit jako docela podstatný konec. Ale myslím, že ze zpětného pohledu už nebude vypadat ani zdaleka tak tísnivě.

4 Siginitou Siginitou | Web | 18. února 2017 v 8:50 | Reagovat

no letos dělám závěrečky takže to mám klidnější než maturita.
No mít výdrž a cíl je podstatný ale občas složitý :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama