Můj týden | Patrik

9. září 2016 v 17:47 |  O mně
Jaký byl první týden ve škole? Kolik stresu mi to vše zatím přineslo? A co nového v matičce Praze? Čtěte v aktuálním článku z nové rubriky.


Opět vás po pár dnech zdravím od svého počítače. Není to snad ani možný, ale jak by řekla má profesorka historie: "…ve zdraví jsme se dožili pátku." Letí to, příští týden je půlka září za námi, za chvíli je říjen, a to už budou v obchodech k mání figurky s Mikuláši, anděly a taky čerty. A než se vzpamatujeme, v prosinci na nás z regálů vykoukne nová kolekce zboží jaro/léto. Jak ten čas letí…

Letos musím uznat, že je rozjezd školního roku poněkud vlažnější než bych očekával. Jediné, co bych naším milým profesorům na gymplu vytkl, je neustálé omílání slova "maturita". Všichni ve čtvrťáku překvapivě víme, že letos už to velký finále fakt přijde. Bohužel, možná Bohu dík. Rok od roku je to se snahou něco se naučit horší a horší. Na druhou stranu, možná, kdybychom se učili něco praktickýho a v životě použitelnýho, pozornost bych udržel. Ale řekněte, kdo z nás využije souřadnice v prostoru, vzdálenost bodů nebo geometrii v rovině?! Možná tak opravdoví matematičtí guruové, tím zdravím Fandu :). Fakt ze srdce děkuji všem, kteří se zapříčinili o to, abychom ve čtvrťáku neměli fyziku a ani chemii. Kdyby nebylo maturity, jsem letos snad poprvé po těch letech spokojený.

Vidíš-li šťastného studenta, zahlť ho úkoly
Pozor! Tento odstavec obsahuje spoiler pro aktuální studenty třetích ročníků gymnázií
. Chceš-li v klidu spáti, nečti toto od Páti!
Tohle "heslo" je spíš charakteristický pro třeťák. Středoškolští učitelé se jím zde řídí opravdu rádi a intenzivně. Krom toho, že se ještě pořád musíte šprtat něco, čemu absolutně nerozumíte, ale z testu potřebujete max. za 3, taky musíte makat na seminárce. První pololetí zděšeně dumáte nad tím, jak udělat práci odpovídající požadavkům profesora, i když jste nic takového v životě nedělali a mnozí z nás ani žádnou takovou práci neviděli. Ale jak to tak bývá, termíny odevzdání jsou neúprosné. Určitě, dobrá zkušenost na vejšku, ale všeho s mírou. Pro drtivou většinu mých spolužáků s koncem třeťáku končí taky práce na seminárce. Výjimkou je seminář z historie, tady na další práci musíme makat i v super náročným maturitním ročníku. Na což se samo sebou těším, vlastně se těšíme všichni. Naše srdéčka po ničem jiném neprahnou!


Vypnout musí každý
Super zpestření tohohle děsnýho školního roku byla zpráva, že ve čtvrtek pojedeme na exkurzi do Prahy. Už jsem ani nedoufal. V co? V to, že ještě letos budu maximálně civilizovaný a že si taky naposledy odpočinu. Super! To jsem ještě ale tak moc nevěděl, co mě čeká.
Vstanout v 5:20 pro mne byla brnkačka. Vstávání na letní brigádu ve 4 ráno ze mě sice ranní ptáče neudělalo, ale rozhodně si od té doby pozdějšího vstávání strašně moc vážím!!! V 9 jsme už stáli ve vylidněném Palladiu před McCafé a vybírali ranní vzpruhu. Nepovím vám, jestli tam bylo prázdno kvůli útoku teroristů, nebo jestli v Praze ještě všichni spali. Jak by řekl pan Vašut v Milionáři, je to 50 na 50. Ale osobně bych tipoval varianut b).
Po týhle ranní svačince jsme zamířili do muzea kubismu nacházejícího se v Domě U Černé Matky Boží. Nikdy bych nevěřil, že může existovat z mého pohledu tak nudně odporný umělecký styl. A když říkám, že to bylo strašný, tak strašný to bylo. Kdybych to jen tušil, nalil bych do sebe tý kávy o pár litrů více. Fakt nepochopím, jak někdo může vymyslet skříň ve tvaru "trojúhelníku" a gauč ála Ledové království (na obrázku to v pozadí za stolkem). Šílenost na druhou. Ale najdou se i tací, kterým se toto rádoby umění líbí (zdravím spolužačku Terku) a já jim to neberu. Amen!


Shopaholic(i) z gymplu
Asi je jasný, co následovalo pak. To, kvůli čemu tam hlavně jedeme! Tříhodinový rozchod je sen. A čemu jinému ho zasvětit než nakupování?! Jídlu a nakupování! Všichni jsme se vyřádili, obohatili své šatní skříně a nasytili své hladové žaludky. Někteří se vezli po vlně "socka style," jiní utratili kapesné na rok dopředu a pokud ještě nezemřeli, své svědomí zpytují dodnes.

Císařovy choré kosti
Možná trochu medicínský titulek, to jest pravda. Možná stačilo napsat "Život a dílo císaře Karla IV." nebo "Karlové všech zemí, spojte se!" A teď vážně, co tím chci říci. Závěrem našeho výletu do civilizace byla návštěva výstavy o Karlu IV. Zajímavá byla, což o to. Ale po tak náročném dni až moc dlouhá. A co jsem si z ní odnesl? Karel IV. za svůj život utrpěl celou řadu zranění, ať už na lebeční kosti, či jinde na těle. Nejvíce mne zaujalo jeho ochrnutí těla, kdy mu přestaly fungovat veškeré končetiny. Jak mu byla tato nemoc léčena? Pověšením za vlasy, prosím. Nejvíce mi v hlavě uvízla ale rekonstrukce pohřbu této osobnosti. Tomu říkám "vyhodit si z kopýtka," i když pro něj už trošku pozdě…

Co říci závěrem? Snad jen, více takovýchto exkurzí a méně školy. Přestože to byl první školní týden, začínám více a více propadat panice z maturity a přijímaček na VŠ. Sledujte spolu se mnou, co to se mnou bude dělat dál, co všechno mne jako maturanta potká a hlavně, udělám tu maturitu vůbec? :-D To všechno a mnohem víc každý pátek v týhle nový rubrice. Díky za tvůj čas!


PS: Hledáš zajímavý singl nebo jen prostě nevíš, co zrovna poslouchat?! Klikej na můj playlist na Spotify (odkaz v obrázku v záhlaví webu).

Zdroj obrázku: barborarosalie.blogspot.com
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama