Můj týden #2|Brno

16. září 2016 v 19:18 | Patrik
Konečně je tu pátek a s ním i další článek z mé nové rubriky. Jak hodnotím další týden ve škole? Kolik nervů mě to všechno zase stálo? A jak žije na sklonku léta Brno? Čtěte dále!


Letí to až neuvěřitelně rychle. Za jiných okolností bych měl radost, že ten školní rok odsýpá docela rychle, ale letos moc ne. Ještě před pár měsíci jsem si říkal, že je to blbost, aby čtvrťák utíkal rychleji než předchozí ročníky, ale musím konstatovat, že tomu tak fakt je. Možná je to tím, že je toho tolik na řešení, zařizování a učení, že mi ten čas doslova mezi prsty proplouvá. A né, že bych se zrovna nějak extra učil. Zatím nijak nebyl čas. A tak se prozatím vesele věnuji prokrastinaci. To byste nevěřili, co se při této činnosti dá všechno objevit a udělat. Kupříkladu, já jsem se za tento týden naučil podepsat se asi ve 30 různých podobách. Skláním před sebou klobouk. Akorát mě trochu štve, že si tahám práci ze školy domů. Trénování podpisů většinou totiž dělám při hodinách matematiky.

Jako minulý týden, i tento bych si zde mohl stýskat, jak jsem zase ni neudělal k maturitě. Nepřečetl jsem žádnou maturitní knihu, nezačal makat na seminárce a ani se nezačal učit do školy. Zkusím se nad tím ale zamyslet z té lepší stránky. Sice jsem nic nepřečetl, ale alespoň jsem proto něco udělal. Obohatil jsem totiž svou hromádku maturitních knih na psacím stole o Krysaře od Viktora Dyka. Tímto zdravím Terku, která mi ji laskavě poskytla. Taky jsem se plácl přes kapsu a koupil jsem si učebnice nesoucí název "Chcete se dostat na vysokou školu?" Chci, tak doufám, že mi k něčemu budou. Docela žasnu nad tím, že přestože chci studovat na zcela humanitní fakultě, musím skládat přijímačky ze základů logiky, analytického myšlení, kvantitativního a numerického myšlení a dalších divných věcí. Aby to nevypadalo tak děsivě, dostalo to celé název OSP - Obecné studijní předpoklady. Jo, ten název je obecný dostatečně!

Také si zde přečtěte: Chraň nás od zlého|Téma týdne

Dnes vás nebudu zatěžovat jednotlivými dny týdne. Nic novýho a převratnýho se nestalo. Stále je to jedna VELKÁ nuda. Trošku si teď protiřečím, protože na konci školního roku jsem měl plno řečí, jak se těším na čtvrťák, kde už není fyzika, chemie a matika jenom dvakrát týdne. To mi ale tak nějak nedošlo, že čeština sedmkrát týdně (vedení bylo tento týden opravdu štědré) a filosofie čtyřikrát týdně, nejsou žádná extra zábava. Né, že by přírodní vědy byly o něco lepší, ale přeci jenom, tam jsem se mohl vymlouvat, že se mě to netýká, že já z toho maturovat nebudu. Ale teď už mi očividně došla slova. Na co se vymluvit? Jasně, na učitelku. Ale vážně! Naše učitelka na filozofii asi fakt není úplně tzv. "OK". Teď si tak říkám, že bych si měl dát bacha, aby si tenhle příspěvek nepřečetla, ale s jejími znalostmi PC, odpovídajícím mým znalostem filozofie, jsem celkem v klidu. Třeba zrovna dneska, na ranní dvouhodinovce filozofie nás ujišťovala o tom, jaké si do školy nosí dobré a zdravé svačiny. A že její trapné je jíst před námi. Chápu, pandy bambus rády, před námi se stydět nemusíte :)

Sakra, dneska jsem ten týden chtěl vzít stručně a věnovat se hlavně čtvrteční návštěvě Brna, ale prostě…zkuste vtlačit pět dnů do pár řádků. Nemožné! Ale je to tu, konečně se dostávám k tomu, o čem se tu chci hlavně zmínit.

Maloměšťáci cestují do moravské metropole
Jo, možná trochu přeháním, ale spojení "moravská metropole" je prostě hustý! Celý týden se těším, až to sem napíšu :D
Ve čtvrtek jsem se s pár přáteli vydal na Openday do Brna na Masarykovu univerzitu. Možná je to divný, ale nejvíc ze všeho jsem měl strach z toho, jak budeme na nádraží hledat ty správný koleje. Je divný jet v devatenácti poprvé vlakem bez učitele nebo rodičů?! Já to tak prostě měl. Poprvé jsem kupoval sám jízdenku a překvapivě se dozvěděl, že při vyřčení žádosti o "zpáteční jízdenku do Brna" obdržím automaticky jízdenku pro oba směry. Hm, je to vymakaná, to cestování ČD. V samotném Brně mířily naše kroky nejprve na fakultu sociálních studií. K mému nadšení jsme obdrželi hromady brožurek, informačních letáčků a ti šikovnější i propisky… Samotná škola je fakt dosti luxusní se spoustou příjemných lidí. Bylo by mi ctí za rok do tohoto světa přibýt. Plni informací jsme se přemístili na pedagogickou fakultu. Zde bych se radši o ničem nezmiňoval. Celkově to ve mně jenom znásobilo pocit, že strávit celý život ve školství jako učitel asi fakt nechci.

Lost po Brněnsku
Jo, i tak by se dala stručně charakterizovat cesta zpět od "pajdáku" do centra města. Alespoň že se můj doprovod naučil po tisíci letech používat GPS, těším se na cestu na UK do Prahy, kde to ověříme. Původně jsme chtěli jet MHD, konkrétně šalinou (metro jsme bohužel nenašli), ale k našemu zklamání jsme krom metra nenašli ani "lístkovač" (přístroj na vydávání jízdenek).
Závěrem stojí za zmínku také vlak, kterým jsme se vrátili zpět do naší rodné kotliny. České dráhy se nějak plácly přes kapsu, a tak jsme cestu strávili v klimatizovaným a celkově docela slušným vlaku s Wi-fi. Až jsme chvílemi váhali, jestli nejsme v první třídě. Víte někdo, jak se to pozná? My začátečníci v jízdách vlakem to totiž nevíme!

PS: Klikej na můj playlist na Spotify - přesměrování po kliknutí na ikonku "PLAYLIST" v záhlaví webu ;-)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 sandy sandy | 16. září 2016 v 21:59 | Reagovat

Mrkni se na http://www.svobodnyblog.cz/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama